Vzhledem k absenci spodních vod u domu jsme použily Perimetr což je obdoba XPS. Izolaci jsme dali 2x140mm a nad zemí přidali ještě 2cm. Díky tomu vznikl odskok od fasády 2cm. Izolace byla uložena již na základy domu. V našem případě jsme zvedali dům o 125cm což je i hloubka Perimetru pod zemí (pro pasivní domy je dostačující 100cm). Nad terénem ještě doporučených 30cm (odstřikavající kapky při dešti) na Perimetr jsem dále aplikoval flexi fasádní lepidlo a na něj přijde Marmolit. Vše bylo lepeno na PU pěnu (montážní pěnu ETIS). Jako nevýhodu lepení na pěnu byla její počáteční soudržnost, proto jsme desky do jejího vytvrzení fixovali čím se dalo. Příště bych asi lepil na běžné fasádní lepidlo (správně na flexi). Vzhledem k umístění v zemi jsem kotvení neřešil.

Nejhorší na tom je řezání. Zkoušel jsem i tzv. maflem ale špatný. Nejlepší metoda byla odporovým drátem (jde to pomalu oproti EPS 70F). Izolant je velmi tvrdý a hustý. Más tejnou hustotu jako EPS 200S.

 

 

 

 

 

 

 

 

Pro mne velmi zajímavou činností se stala aplikace fasádního polystyrenu EPS 70F v tl.300mm. Bez odporové řezačky bych si, ale nevěděl rady. Nedovedu si představit řezat polystyren v 30cm tloušťce pilkou. Vše se dalo krásně vyříznout a šlo to docela rychle a hlavně bez námahy.

Aplikace se prováděla celoplošně na desky lepidlem WEBER therm klasic, s 10mm zubovým hladítkem. Mnoho lidí toto neví, že lze aplikovat ETIS tímto způsobem a není zapotřebí následné kotvení. Musí být, ale podklad pevný (nemožno na staré omítky) a rovný (do 5mm na 1m). Základem je vše nepenetrovat příslušným nátěrem. Lepení je velmi rychlé.

Všechny spoje jsem po vytvrzení raději vyplnil pěnou a následně zařízli a zabrousily. Až po sléze jsem se dozvěděl od Ing. Šály, že není zapotřebí řešit mezery do 5mm. Taková uzavřená vzduchová mezírka má stejné izolační vlastnosti jako běžný izolant (lambda 0,04). Je to, ale lepší alespoň vypěnit na začátku spoje. Nedostane se tam pak lepidlo, při aplikaci stěrky (což může způsobovat nežádoucí tepelný mostík).

Zateplovali jsme ihned po instalaci kastlíků pro okna. Mohlo by to být veliké lákadlo pro zloděje (vyříznout si okna s OSB desek). Po osazení oken se doteplily rámy oken a bylo.

Nerovnost desek kopírující stěnu jsme jednoduše přebrousily. Broušení bylo i zapotřebí vzhledem k rychlé degradaci EPS na sluníčku. Nebudeme se zde zabývat detaily instalace perlinky a jejich příslušenství. K tomuto slouží informace výrobců. Já jsem se inspiroval na http://www.hpi.cz/3d---prislusenstvi-pro-etics a hodně informací naleznete i na www.youtube.com

Kotvení lehkých předmětů lze bez problému provést hmoždinkami do polystyrenu.

Za povšimnutí stojí i výroba lešení naším zedníkem (neříkal, že dělal v zemích třetího světa)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nepříjemnou činností byla aplikace minerální vaty do střešní konstrukce. Existují dnes i vaty, které tak nekoušou nebo i tvrzené, s kterými jde práce od ruky. Mne se podařilo sehnat vatu za bezkonkurenční cenu v 2. Jakosti v tl.5cm takže jsme skládali více vrstev.

Nejprve se vyplnil prostor mezi trámy 220mm. Na tyto přišli kolmo našroubovat latě 3x5cm na výšku a na ně rovnou další 3x5cm. Tím jsme získali prostor na dalších 10cm vaty. Latě byly umísťovány 62cm od sebe a získali jsme tím jednodušší manipulaci s vatou. Celý balík se vždy rozřízl na půl a vata krásně zapadla mezi latě. Přes tyto latě se našroubovaly opět kolmo další dvě latě 3x5cm pro dalších 10cm vaty. Byl tak dokonale přerušený tepelný most, což je u pasivních domů žádoucí. Další výhodou bylo zpevnění a zafixování střechy proti kroucení krokví a kleštin. Každý vrstva se provázala provázkem, aby vata držela a nepadala. Takto se postupovalo i v místě kleštin. Navíc se položilo 10cm vaty ještě nad kleštiny a vytvořila pochozí lávka uprostřed půdy pro případnou potřebu něčeho (např. instalace internetu, antény nebo ponechání náhradních tašek). Celkem tedy prozatím42cm vaty v šikminách ve stropě 50cm.

Na tuto druhou vrstvu latí se instalovala parotěsné folie. V první fázi před omítkami, aby se nám do vaty nedostávala vlhkost. Celou izolaci by tak znehodnotila. Vatu jsme dávali v zimním období, je to lepší. Jste více oblečení, takže vata tak nekouše a stejně se práce s chemií nedá dělat pod 5°C (zdění, omítky). Na tuto tzv. záchytnou parotěsnou folii přišla finální v mnohem lepší kvalitě (více viz SDK a VZDUCHOTĚSTNOST).

 

 

 

 

 

 

 

 

Podlahová izolace byla velmi rychlá a příjemná činnost. Izolaci jsme pokládali rovnou na asfaltové pásy. Prokládali jsme 25cm po 5cm. Je to lepší dělat ve více tenčích vrstev a prokládat na kříž, aby spoje nebyly nad sebou. Lépe se i desky následně řežou. Zde jsem už nepoužíval odporový drát, ale desky jsem řezal lámacím nožem (často měněným a ostrým). Deky se nařízly přes vodováhu do půlky tloušťky a zlomily o koleno. Případné malé spáry jsem vypěnil pěnou. Větší mezery dořezal.

Pro podlahy je zapotřebí používat tvrdší polystyren jinak vám podlaha časem hodně sedne. Mi jsme dávali EPS 150S a v podkroví v tl.10mm dokonce i EPS 200S (v podkroví bylo 10+50+10mm EPS jako výška pro umístění VZT rozvodů).

Díky vysoké sklatbě se dobře umisťovaly instalace do podlah.